|
|
Vývoj pojetí světové duše u Henryho Mora
Joseph, Jacques ; Hladký, Vojtěch (vedoucí práce) ; Nejeschleba, Tomáš (oponent) ; Hill, James (oponent)
Hlavním cílem práce je popsat vývoj pojetí světové duše u cambridgeského platonika Henryho Mora (1614-1687), toto téma je však zároveň zpracováno v širších souvislostech raně novověké přírodní filosofie a zrodu moderní vědy. Henry More je myslitelem, v jehož díle se velmi podnětným způsobem střetávají renesanční novoplatonismus s karteziánstvím, raně novověkým mechanicismem a nejnovějšími vědeckými objevy jeho doby. Právě pojem světové duše je přitom bodem, kde dochází k tomuto setkání. Z klasického pojetí novoplatónské světové duše se v Morově pozdější tvorbě stává Spirit of Nature, princip doplňující (a metafyzicky zakládající) mechanické interakce. Zároveň však (aby byla zachována zákonitá pravidelnost takových jevů, jako je gravitace) musí být tento Spirit of Nature zbaven jakéhokoli vlastního vědomí a vůle. Vedle tohoto pohybu "ochuzení" světové duše vytyčujícího cestu, jež vposled povede k pojmu zcela odosobněného přírodního zákona, však hlubší analýza jistých aspektů Morova filosofického systému odhalí i snahu uchovat také širší přesahy klasického pojetí světové duše, jakkoli na první pohled do intencí raně novověkého paradigmatu příliš nezapadají. První a nejobsáhlejší kapitola z historického hlediska podrobně popisuje Morův myšlenkový vývoj vedoucí od hypostaze Psýché (ztotožněné s Duchem...
|
|
|
Pojetí kauzality u Davida Huma
Pakandl, Martin ; Rybák, David (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na pojetí kauzality u skotského filosofa Davida Huma. Stěžejní pro nás budou jeho dvě díla: Zkoumání o lidském rozumu a Pojednání o lidské přirozenosti. Na začátku v krátkosti uvedu čtenáře do intelektuálního prostředí novověké filosofie, která zásadním způsobem ovlivnila způsob, jakým Hume přistupuje k problematice vztahu příčiny a účinku. Především nás v tomto ohledu budou zajímat rozpory mezi racionalistickou a empirickou teorií poznání. V další části se budeme zabývat tím, jak nahlíží na možnosti lidského poznání sám Hume. Bude to pro nás důležité především z toho důvodu, že se díky tomu naučíme používat terminologii, se kterou se setkáme dále při rozboru vztahu příčinnosti. Klíčovou úlohu zde má teorie idejí, jejíž základní premisou je, že všechny obsahy naší mysli mají svůj původ ve zkušenosti. Prvně se vyskytnuvší percepce nazývá impresemi, jejich následné kopie, s nimiž pracuje naše mysl, pak idejemi. Ideje jsou zpracovány dvěma mohoucnostmi - pamětí a obrazností. Dále nás bude zajímat rozdělení předmětů lidského poznání na dvě základní kategorie, a to na vztahy idejí a faktické okolnosti. Zaměříme se především na analýzu faktických okolností, protože ty vyjadřují závěry, které činíme o světě kolem nás a jsou založené na předpokládaném kauzálním vztahu mezi...
|
|
|
Konstruktivismus a realita mezi Foersterem, Maturanou a Kuhnem
Duda, Marek ; Marek, Jakub (vedoucí práce) ; Murgaš, Jaromír (oponent)
Tato práce se věnuje představení konstruktivistického myšlenkového směru a jeho srovnání s teorií vědeckých revolucí a konceptem paradigmatu Thomase Kuhna. Konstruktivismus je v této práci zastoupen radikálními interpretacemi Foerstera, Maturany a Varely. Ty jsou následně konfrontovány s Kuhnovým výkladem vědeckých revolucí. V závěru práce argumentuji, že Kuhnův koncept paradigmatu lze interpretovat jako typicky konstruktivistický. V kontextu hlavní výkladové linie této práce dále kriticky hodnotím motivy jako je realita, možnost pravdivého poznání a související etické konsekvence. Klíčová slova: konstruktivismus, poznání, pravda, filosofie vědy, paradigma
|
|
|
Filosofická reflexe pedagogického vlivu digitálních a informačních technologií se zvláštním zřetelem na fenomén tzv. digitální demence
STANĚK, Miroslav
Práce se zabývá filosofickými otázkami, vztaženými k vývoji současných nových technologií, a vlivem těchto technologií na výchovu nastupujících generací. Základním tématem je paradigmatická proměna empirické zkušenosti (o světě) lidí, kteří se již narodili do digitálního věku. Jedná se o tzv. "digitální domorodce", obývající infosféru kyberprostoru. Z hlediska filosofie výchovy je pod pojmem "digitální demence" chápána zejm. neschopnost a neochota člověka vystoupit z bublinového vesmíru personalizované reality a ztížená možnost na něj (z vnějšku jeho světorámce) výchovně působit. "Smyslem výchovy" je v práci chápáno "přimět vychovávaného k osobnímu obratu" a vésti jej k participaci na své "životní filosofii", tj. k nahlížení smyslu svého života a k jeho autonomnímu a autentickému žití.
|
|
|
Vývoj pojetí světové duše u Henryho Mora
Joseph, Jacques ; Hladký, Vojtěch (vedoucí práce) ; Nejeschleba, Tomáš (oponent) ; Hill, James (oponent)
Hlavním cílem práce je popsat vývoj pojetí světové duše u cambridgeského platonika Henryho Mora (1614-1687), toto téma je však zároveň zpracováno v širších souvislostech raně novověké přírodní filosofie a zrodu moderní vědy. Henry More je myslitelem, v jehož díle se velmi podnětným způsobem střetávají renesanční novoplatonismus s karteziánstvím, raně novověkým mechanicismem a nejnovějšími vědeckými objevy jeho doby. Právě pojem světové duše je přitom bodem, kde dochází k tomuto setkání. Z klasického pojetí novoplatónské světové duše se v Morově pozdější tvorbě stává Spirit of Nature, princip doplňující (a metafyzicky zakládající) mechanické interakce. Zároveň však (aby byla zachována zákonitá pravidelnost takových jevů, jako je gravitace) musí být tento Spirit of Nature zbaven jakéhokoli vlastního vědomí a vůle. Vedle tohoto pohybu "ochuzení" světové duše vytyčujícího cestu, jež vposled povede k pojmu zcela odosobněného přírodního zákona, však hlubší analýza jistých aspektů Morova filosofického systému odhalí i snahu uchovat také širší přesahy klasického pojetí světové duše, jakkoli na první pohled do intencí raně novověkého paradigmatu příliš nezapadají. První a nejobsáhlejší kapitola z historického hlediska podrobně popisuje Morův myšlenkový vývoj vedoucí od hypostaze Psýché (ztotožněné s Duchem...
|
|
|
Současné podoby vědeckého realismu
Zach, Martin ; Kvasz, Ladislav (vedoucí práce) ; Kunca, Tomáš (oponent)
Tématem diplomové práce je vědecký realismus v rámci naturalizované filosofie vědy. Cílem je tuto pozici vysvětlit a ukázat, že bez přijetí realismu nedává vědecká praxe žádný smysl. Za tímto účelem je argumentace nejprve soustředěna na klíčové teze (metafyzický realismu, sémantický realismus a epistemologický realismus), které dohromady utváří pozici vědeckého realismu. Dále je v práci poskytnut detailní rozbor argumentů pro i proti pozici realismu, přičemž tyto argumenty jsou pojednávány na základě konkrétních příkladů z vědy. V souvislosti s antirealistickým argumentem zaměřeným na historii vědy je také věnován prostor rozboru fyzikální teorie tepla 18. a 19. století. Představena a kriticky zhodnocena je i jedna z mála ucelených antirealistických pozic, konstruktivní empirismus. Podobně se práce věnuje i specifické podobě realismu, takzvanému entitnímu realismu. Ačkoli je výsledným obrazem práce jednoznačně realistická pozice, snaží se tato pozice věrně zachytit mnohé nuance vědecké praxe, což staví některé tradiční představy do nového světla.
|
|
|
Community ecology from the perspective of classic and bayesian statistics
Klimeš, Adam ; Keil, Petr (vedoucí práce) ; Herben, Tomáš (oponent)
Ekologie společenstev z hlediska klasické a Bayesovské statistiky Community ecology from the perspective of classic and Bayesian statistics Řešitel: Adam Klimeš Vedoucí práce: Mgr. Petr Keil, Ph.D. Abstrakt Významnou součástí dnešní vědy je kvantitativní zhodnocení dat prováděné statistickou analýzou. Bayesovský přístup představuje začínající, ale rychle se rozvíjející, obohacení statistické analýzy. Liší se ve svých východiscích od klasických metod a tyto rozdíly, jako například odlišná interpretace pravděpodobnosti, jsou považovány za překážky k přijetí Bayesovského přístupu. V této práci vyznačuji cestu, jak přistoupit k předpokladům Bayesovkého přístupu a jak se postavit k hlavním námitkám vůči němu. Bayesovský přístup prezentuji jako nový způsob analýzy dat odpovídající na otázky, které si ve vědě klademe. Bayesovský přístup hodnotím z pozice ekologie společenstev. Na příkladech ilustruji nové možnosti, které tento přístup nabízí pro analýzu mnohorozměrných dat typických pro ekologii společenstev. Zaměřuji se zejména na často používanou analýzou hlavních komponent. Představuji její Bayesovskou analogii a výhody, které přináší oproti klasickému přístupu, jako je například práce s nejistotou odhadů. Bayesovská analýza mnohorozměrných dat v ekologii je teprve ve svých počátcích, nicméně zavádí cenné nové...
|
|
|
Vědecký realismus a přirozený svět
Joseph, Jacques ; Palkoska, Jan (vedoucí práce) ; Kolman, Vojtěch (oponent)
Jacques Joseph Vědecký realismus a přirozený svět Diplomová práce Abstrakt Práce se zabývá vztahem přirozeného světa a světa přírodních věd a dále vztahem obou těchto světů k naší koncepci externí reality "tak, jak doopravdy je". Práce čerpá především ze současné anglosaské analytické filosofie vědy (konkrétně z debaty o vědeckém realismu), zvláštní oddíl je však věnován také Husserlově koncepci vztahu přírodních věd a přirozeného světa (jak ji popisuje v Krizi). Cílem práce je snaha poukázat na filosofickou neudržitelnost vědeckého realismu a následně formulovat přijatelnou alternativu. Neudržitelnost plyne především z implicitních předpokladů, z nichž do značné míry čerpají i odpůrci realismu, alternativní teorie tak bude muset být zcela odlišná. Měl by jí být "přirozený ontologický postoj" (NOA), předložený Arthurem Finem, jenž se pokouší zachovat intuice, z nichž realismus vycházel. V této práci je NOA v návaznosti na texty W. V. O. Quina a D. Davidsona rozpracovaná jako minimalistická metafyzika silně vázaná na jazyk, přesto však (nebo snad právě proto) zprostředkovávající vztah k realitě.
|
host ::
RSS.